Víkend ve skalách

Z cyklu pro pamětníky vybíráme: Kokořínsko, louka u Šemanovic, aneb dějiště (dvoukolového) MČR na krátké trati 2001, Českého poháru štafet 2001, E1 třídenních 2006. A konečně něco i pro mladší ročníky: podzimní áčka 14. –15. 9. 2013. Vše (kromě třídenních) ze stejného shromaždiště se skvělou polohou uprostřed mapy Žluč (nově přejmenovanou na Šemanovice) a v režii pražské Kotlářky.

Tento emancipovaný klub, kde i mužské úseky na družstvech běhají ženy, ukrývá ve svém středu několik kvalitních běžkyň, říkejme jim třeba superženy. V sobotu stavěla klasickou trať superžena D. Nevím, jestli to byla její premiéra na tomto postu, ale skoro mi to tak přišlo. Podle mě tomu chyběla nějaká hlubší myšlenka v koncepci a taky bych si lépe nastudovala směrné časy a uzpůsobila tomu délky, aby se mi H21A a H21B nevraceli z klasiky za 65min. Delší kategorie (jako třeba ta moje:-) si daly okružní jízdu kolem mapy a kratší tratě (jako třeba H21B:-) vedly jen ve východní části. Řekla bych, že ti druzí na tom byli lépe, protože nemuseli běhat po polích a okrajových částech mapy. Zajímavé volby postupů se ale vyskytly všude a nutno dodat, že byly někdy nevyzpytatelné. A jak jsme si vedli? Pavla se nechala slyšet, že jí to po minulém týdnu ani nepřišlo moc do kopce (šťastná to žena), a obsadila třetí místo v D20A. Lenka s Kájou se uklidily do D21A, kde skončily v první desítce. Příště se tam můžou těšit i na mě, protože emancipované klasiky už se nějak neslučují s mojí uvadající tréninkovou morálkou. V H21E Jedla (8.) zase dožral pár mladších soupeřů včetně Edy (19.). V H21A bral oddílové prvenství Heppy za celkově 4. místo. Na stupně vítězů prorazila také Bára v D21C.

Nedělní krátkou trať stavěla superžena K a byl to middle, který měl hlavu a patu, jasnou koncepci pro všechny hlavní kategorie, nechyběla ťukačka ve skalách ani volby postupů. Prostě middle jak má být. Běželo se v západní části mapy Žluč, která byla pro tento účel přejmenována na Umrlčí rokli. Schválně si prohlédněte galerii u Kadeho, někteří závodníci se na sběrce tvářili opravdu jako umrlci, přitom pouze vystoupali 6 závěrečných vrstevnic:-) Výsledkově se opět dařilo Pavle, která skončila jen 9s od bronzové medaile. V D21E vyhrála oddílový souboj Lenka (13. ), když prokázala nevšední horolezecké schopnosti a zdolala průchod ke kontrole č. 113 na první pokus. Já (18.) jsem solidní výsledek pohřbila už na čtyřce a pak ještě ve zmíněném průchodu, kde jsem se musela asi dva metry pod vrcholem s brekem otočit, sjet po zadku dolů a najít si jiný, míň strmý průchod. Ale superžena Z to prý vylezla, takže co bych chtěla… akorát zamlčela, že použila stojan místo cepínu. Kája (21.) poznala už dole, že to nemá cenu zkoušet a šla rovnou do vedlejšího průchodu, odkud se dalo ke kontrole celkem pohodlně dostat. Tímto bych chtěla pořadatele upozornit, že skály se sice nemění, ale to neznamená, že můžu 10 let starou mapu úplně obšlehnout a změnit akorát porosty. V H21E konečně uplatnil Eda (7.) svou před závodní přípravu. Jedla tentokrát naštval o něco míň soupeřů než v sobotu a skončil 16. V H21A se radoval z oddílového prvenství Kuba (celkově 21.), těsně následován Šábou a Mícou. Zástupkyni na stupních jsme měli i tentokrát díky Ditě v D21B.