Model SHK a Marťa

Pokus č. 1: Na jedničku jsem běžela tak fikaně, že na trojce jsem konečně dostihla Míšu, která startovala 2min. za mnou. Šestku jsem překvapivě ustála (to bude tím, že cestu na Korejtek znám celkem dobře). Zato na osmičku jsem běžela přes devítku. Na jedenáctku jsem se snažila uviset Hopa, což jsem pochopitelně neměla dělat, protože v půlce postupu jsem ztratila kontakt s vodičem i s mapou a následoval další zásek v dohledávce. Podtrženo a sečteno, chyby +-8min., takže prostor pro zlepšení tu je.

Pokus č. 2: Kontroly 1-5 jsem proběhla možná až moc rychle. Na šestku jsem zvolila jiný postup než minule a následoval zásek na 1,5min. Pak už nebyla motivace se nějak extra snažit. Chvíli jsem povlávala za Vaskem a zbytek trati dala už bez chyb.

Pokus č. 3: Nejdřív důkladná domácí příprava - našlukování barevné mapy. Pak vydupat na kole kopec (= zbytečná ztráta sil), ale zase je možné jet na něm na start (=poslední záchrana při cestě z cíle). Tentokrát jsem vyrazila sama, takže nebylo za kým povlávat. Ustála jsem kritické kontroly 6 a 11. Na třináctce jsem mrkla na hodinky a zjistila, že pod 31 by to mohlo jít. Jenže kopec na čtrnáctku byl proti. Pár postupů by se ještě dalo optimalizovat. Taky odpolední výheň 30st. nebyla ideální. Takže se asi budu muset ještě minimálně jednou snažit:)

Tímto děkuji Vaskovi za super nápad s modelem a za to, že jsem už 3x běžela v terénu místo tradičního ploužení se na Korejtek a zpátky.