Náš rok 2022

Jelikož tu u nás vídáte poslední dobou méně příspěvků, tak Vás alespoň obdarujeme shrnutím našeho roku 2022.

S tréninky v novém roce 2022 jsme nelenili a začali hned prvními dny v lednu. Společné tréninky jsme měli 2x týdně + občasné mapové tréninky či výběhy o víkendu. Úterní tréninky jsme běhali buď v okolí Horákovky, nebo v okolí Gybonu, kde jsme po běhacím tréninku navštěvovali také tělocvičnu. Naše pravidelné trénování na Sokole jsme přesunuli na točení koleček na hasičském ovále. Prvním rokem se od nás Péti a Ráďa zúčastnili Krátkého dne kousek od Hodonína, a doběhli si pro 5. místo!

V únoru jsme absolvovali lyžařské soustředění v Jizerkách v Kořenově. O 2 týdny později jsme úspěšně odpořádali ZHL na Novém Hradci. V dubnu jsme konečně vyrazili po 3 letech na Velikonočko na Malou Skálu.

Na jaře proběhlo spoustu závodů, kde jsme měli krásné výsledky. Na MČR ve Struhařově byla Marťa 3.! Den poté byl Dohy na ŽA na krátké trati 4.! Víkend v Novém Městě přinesl hezké výsledky Pétě H. (5. místo), Bobanovi (1. místo) a štafetám, kde Péťa se štafetou i Dohy, Šimon a Honza Čihák skončili na 6. místě! MČR na sprintu v Praze dopadla nejlépe Péťa (9. místo).

Jako každým rokem jsme na začátku prázdnin vyrazili na náš oblíbený Wawel Cup. O této akci se vám nemusím rozepisovat, jelikož se o krásný článek z této akce postaral Ráďa.

Další akce, které jsme za prázdniny stihli, byli: Bobocup, PPčka, kde jsme si především užívali čas strávený pospolu.

Na podzim jsme jezdili po závodech a vybojováváli co nejlepší umístění, ale také co nejlepší zážitky. Výsledky za zmínku jsou z MČR, kde Dohy svým poctivým trénováním ukázal, že na to má a vyběhl si 9. místo! Do A finále se dostala také Péťa (6. místo) a Marťa (16. místo). Na konci sezóny jsme se oblékli do propracovaných kostýmů a odjeli na zakončení do Máchova kraje.

Týden po zakončení jsme vyrazili na 4 dny na Šumavu. O tomto soustředění se rozepíšu více, jelikož bylo opravdu vydařené. Do naší zbylé skupinky běhajících, co měla čas, jsme přibrali také Pakiho, který dal naší zábavné skupince třešinku na dortu. Cestou na Zadov, u kterého jsme byli ubytovaní, jsme se stavili u Orlické přehrady. Pokochali jsme se krásnými výhledy na zámek Orlík a hrad Zvíkov. Na ubytování jsme dojeli za tmy a pana majitele jsme překvapili naši větou: ,,Tak jdem ještě běhat, ne?‘‘ To bychom přeci nebyli my, kdybychom měli tyto 4 dny bez běhání. Druhý den byl v plánu Poledník. Rozhodování se o tom, zda poběžíme či půjdeme pěšky nám trvalo až do poslední minuty před výstupem z auta. Lilo už od rána, takže menší doba strávená na dešti vyhrála a vyrazili jsme klusem vstříc Poledníku. Na vrcholku to opravdu fičelo, takže jsme po sváče vyrazili hned dolů. Stavili jsme se ještě na Tříjezerní slať a pak rovnou k autu a do tepla restaurace. Měli jsme ohromnou radost, když se po půlhodině od našeho doběhnutí proměnily kapky vody ve sněhové vločky. Po naplnění břich dvojitou porcí hranolek, polévky, dortíčku a horké čokolády jsme dojeli na Jezerní slať, kde to bylo roztomile zasněžené. Večeře jsme si vařili sami, takže jsme si procvičili týmovou spolupráci při krájení cibule, uzeného masíčka či vaření halušek. Druhý den nikdo z nás nečekal, že se probudíme do tak moc zasněženého rána a také nikdo nečekal, že kluci nechají holky ometat a škrábat auta. Tento den jsme si dali dopoledne a odpoledne od běhaní klid, a vyrazili jsme na pěší výlet na Siebensteinkopf a pramen Vltavy, ve kterém měl Ráďa touhu se vykoupat. Po mrazivém výletě jsme se zašli zahřát v Modravě na polévku a pak vyrazili na ubytování, kde to pár jedinců hned zalomilo, bláznivější část skupiny se šla ještě do tmy proklusnout. Předpověď na poslední den nebyla moc přívětivá, takže jsme zvolili variantu výběhu do Amálina údolí a až na jednu lemru na hrad Kašperk, kde si Péťa kluky pořádně podala na nejprudším kopci! Pak už nás čekalo převlékání u místí tělocvičny a cesta do Prahy, kde jsme se nemohli nezastavit v Ikee na švédské kuličky a kanelbullar.

V prosinci nás pár odjelo na Ogala, kde jsme vyměnili pohyb běhaní za pohyb něčeho jako tancování. Před Vánoci jsme si udělali jako každý rok vánoční večírek se secret Santou a proběhnutí spojené s bobováním v ikea tašce.

Tento rok byl z hlediska výsledků pro pár lidí úspěšný, především nás ale těší, že nás ještě pořád pár ve skupině zůstalo, máme se pořád rádi, a pořád máme co podnikat, a to je to nejdůležitější <3.