Ori-Venezia 2024

Tak jako minulý rok i letos se několik "Klokanů" vydalo pokořit Benátky - ano, ty v Itálii. Ne, nejeli jsme je pobořit, ani domy, ani všudypřítomné turisty, ale proběhnout se po městě a u toho najít v úzkých uličkách, na mostech, v parcích a prostě kde se dá nemálo kontrol.

Už před mnoho lety (řekněme téměř celá devadesátá léta) jsme jezdívali běhat do Benátek se zájezdem, který pořádal cestovatelský nadšenec z mého domovského oddílu, DKP. Tenkrát jsme jezdívali busem, spali někdy na zemi ve škole přímo v Benátkách a nebo v některém z kempů na pevnině. V pátek večer tam, v sobotu prohlídka města, v neděli závod a zpět do ČR.

Od té doby pořadatelé každý rok hlásí, že už je to možná poslední ročník... takových posledních ročníků už pár bylo (asi kolem 25?) a naštěstí se tam stále běhá;-)

A tak jsme se tam minulý rok vypravili jako rodina. Nezávisle na sobě vyrazili loni i Dohnálkovi, Myslivcovi a Mádlovi. Oproti 90.letům se začalo běhat nejen v neděli dopoledne, ale také v sobotu večer/v noci a závody se sčítají. Drobných změn doznala i mapa, když bylo místo 1:7 500 použito 1:5 000 a tak bylo možné zakreslit více detailů a nerovností uliček.

No a protože se nám tam moc líbilo a i holky se chtěly uličkami a davy turistů proplétat znovu, rozhodili jsme sítě dále...

Nakonec jsme se tam o víkendu 9.-10.11. vypravili reprezentovat SHK v celkovém počtu 9, tj. 6 dětí, 2 dospělé závodnice a 1 dospělý nezávodník.

Jako dopravu jsme využili luxusní žlutý autobus přes noc. V sobotu jsme si prohlédli město a muzeum Leonarda DaVinci a odpočinuli si chvíli v apartmánu (po loňském cestování na pevninu po nočním závodě  bylo jasnou volbou ubytování přímo ve městě). Pak bylo možné vyrazit na noční sprint.

Ten se letos konal v nejvýchodnější části města. Na Benátky byl trochu jednodušší a dalo by se říct běžák. Ale bylo to fajn. A i se nám dařilo.

Ráno nás čekal druhý závod. Je to sice po městě, ale není to sprint, ale klasická trať. Tomu odpovídá i délka. A když si spočítáte překonané mosty, tak docela naskáče i převýšení...

Chce to tedy zvolit vhodné tempo, jednak aby to člověk celé nějak slušně uběhl, ale je vhodné jít pomaleji i kvůli umapování všech uliček a neudělat větší chybu. Kdo to ustojí, má dost velikou šanci uspět...

Měřítko bylo tentokrát i pro klasiku 1:4000, což způsobilo, že delší kategorie měly A3 potištěnou z obou stran a k tomu ještě malý výřez s cílovým prostorem. Ano, detailů je na mapě už opravdu více, třeba i schody na mostech nebo u domů apod. Ale až takových detailů už si člověk při závodě stejně moc nevšimne a naopak z dlouhých postupů se na mapě stanou ultradlouhé...takže sice mapa čitelnější, ale držet si mapu s dlouhým postupem složenou je docela těžké... Takže za mne 1:5000 a nebo i 1:7500 asi lepší. Ale to odbočuji.

Naši závodníci se s mapou i s turisty poprali hodně statečně. A někteří z nás se i podívali na vyhlášení. Mít trochu více štěstíčka, udržet nervy (nebo spíše nohy?;-)) na uzdě a nebo nemít špatné popisy od pořadatelů (D12), mohlo nás být na bedně více... Ale byli jsme tu nejen sbírat ceny, ale také zážitky a zkušenosti. A to se rozhodně povedlo.

Po vyhlášení jsme ještě do odjezdu autobusu měli dost času, tak jsme využili "lítačku" a projeli se místním "autobusem" na ostrov Murano, který je proslavený výrobou skla. A stihli jsme i vylézt na zvonici a nakoupit nějaké ty suvenýry.

Počasí vyšlo skvěle, všechno bylo super, ale večer už jsme se všichni rádi usadili do pohodlných sedaček žlutého autobusu a frčeli směr ČR...

A jak jsme tedy dopadli?

M14

1. Matěj Pouchlý (so-1., ne-1.)

4. Filip Šumpík (so-2., ne-5.; celkově 1s za 3.)

5. Míša Leško (so-5.,ne-6.)

W12

7. Míša Jedličková (so-4.,ne-10.)

W14

5. Lucka Jedličková (so-3.,ne-5.)

15. Kája Málková (so-7.,ne-22.)

W35

2. Zuzka Jedličková (so-3.,ne-1.)

Direct middle

25. Klára Pouchlá (so-26.,ne-36.)

Kompletní výsledky. Info k závodu. Fotky.