Krakonošův trek

Minulý víkend jsme se ve složení já (Vorel) a Lenka Mechlová zúčastnili dvoudenního treku dvojic v Krkonoších. V pravidlech závodu byla povinná výbava, která obnášela spací pytel, přezůvky, venkovní boty, píšťalka aj. Spaní z pátku na sobotu bylo zařízeno pořadateli v tělocvičně ve škole ve Vrchlabí. Již v pátek jsme dostali k dispozici mapu s kontrolami na oba dva dny, nicméně pořadí nám bylo sděleno až po startu jednotlivých etap.

V pátek jsme se spolu se Staroušem a jeho Bárou vypravili do hospody pro řádné ladění formy, kde se k nám posléze přidala i Lenka. Pravda, Lenka věděla, kdy nás má včas opustit, tudíž se neúčastnila přesunu do druhé hospody, kde jsme se jako by náhodou setkali s Honzou Tojnarem a ostatními účastníky závodu. Naštěstí jsme si dali jedno “ poslední“ pivo a vyrazili směr ubikace, pravda Starouš se ještě chtěl stavit na již skutečně poslední pivo do jednoho podniku po cestě, nicméně potom co nám pustili na úrovni stolu reproduktor, a všechno co bylo na stole, bylo rázem pod stolem, jsme podnik ve spěchu opustili.

Ráno jsem vstával o půl a osmé začal se připravovat na závod, nicméně jsem si ještě šel pro papírové kapesníky, tudíž jsem se dostal do lehkého skluzu, který se posléze stával těžším a těžším, tak jsem nakonec zapomněl správnou čepici v tělocvičně a rukavice byly skoro na dně batohu. Nakonec jsem však překonal tyto lehké balící nesnáze a úspěšně jsme spolu s Lenkou, která mezi tím přišla do tělocvičny, nastoupili do autobusu, který nás odvážel na start první etapy. V místě startu v Černém dole jsme vyslechli slovo stavitele tratí Michala Klapky.

Závod byl odstartován asi v 9:40 a hned po startu jsme obdrželi pořadí kontrol na první etapu. Start proběhl po kompletně ledovaté cestě. Po chvíli jsme se přesunuly na cestu, na které bylo asi 2,5 m sněhu (přeháním, tolik ho tam nebylo, ale vyšlo by to skoro na stejno). Při postupu na první kontrolu jsem myslel, že lyže zahodím, ale naštěstí hluboký a mokrý sníh skončil a u Hoffmannovy boudy jsme se napojili na válcovanou cestu. Další kontrolu jsme měli ve svahu Černé hory a další na vrcholku u vysílače, kde byl naopak místo sněhu v podstatě jen led. Další dvě kontroly byly na Tippeltových boudách a pod Lučinami směrem na Pec pod Sněžkou. Z Lučin, kde jsme potkali závod musherů, jsme se vydali směrem na Tetřeví boudy a kousek nad nimi byla předposlední kontrola. Cestou jsme si mysleli, že jsme spíše někde v zadní části startovního pole, protože jsme potkávali dost jiných dvojic, které byly před námi. Poslední kontrola byl bufet na rozcestí a cíl ve Dvorské boudě. Při postupu na poslední kontrolu jsme potkali Skipiovy, kteří byli našimi soupeři a nakonec jsme je o chvilku předstihli. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že jsme obsadili v kategorii MIX 30 první místo za etapu. Na Dvorskou boudu jsme dorazili těsně před 16. hodinou. Celkem jsme na trati strávili 6h a 18 min ujeli 28,3 km za první etapu.

Večer na Dvorské boudě probíhal v duchu společenské zábavy tvořené několika kvízy a skládáním puzzle na čas. Dalším prvkem společenské zábavy byl zpěv s Kukačkovou kapela The Kukíz, která hrála dokonce i s kapelníkem Kukačkou. Pro neznalé dodávám, že pan kapelník kukačka moc často na Krakonošově treku se svojí kapelou nehrál. Nicméně jelikož jsme nechtěli být ráno unaveni, tak jsme s Lenkou šli spát brzy. Ráno byla snídaně v 7:00 a handicapový start začínal v 7:30, kdy jsme my také startovali na první místě.

Postup na první kontrolu byl proveden bez chyby, nicméně na druhou jsme se nejdřív málo a pak hodně ztratili, tudíž nám náš náskok nebyl k ničemu, a museli jsme zbytek trati jet, jak rychle šlo, abychom neztratili náskok. Cíle, který byl ve Vrchlabí, jsme dosáhli čtvrtí, nicméně celkově jsme obsadili krásné druhé místo. První místo nám uniklo o kousek, protože jedna dvojice z kategorie MIX 50 si omylem vzala pořadí kontrol MIX 30 a pořadatelé je bohužel nediskvalifikovali a oni nás předjeli při postupu na kontrolu č. 2. Druhá etapa nám trvala 4 h 32 min a najeli jsme při ní 30 km.

Celkově bych trek rozhodně hodnotil pozitivně a doporučil bych ho každému, kdo si chce zkusit trochu jiné lyžování, než je na dobrých stopách, kdy lyžař nemá na zádech rozměrnější batoh. Dále bych chtěl poděkovat pořadatelům za skvělé závody a už se těším na Krakonošův trek - letní část. Další mé díky patří Lence za účast na takovém závodu se mnou a za její takřka bezchybné mapování. Nakonec přidávám odkaz na výsledky a fotografie ze závodu, jak od Lenky, tak od Starouše a mapu s postupy.