Trénink a volný den v archeoparku

(Vypravěč a fotograf Karel Souček)

Byl skoro konec dubna a blížící se svátky, které letos vyšly na středu. Na tréninku přišla Iva a povídá: „Jedeš na sprint do Chrudimi?“ Jelikož jsem se zapomněl přihlásit, tak to bylo jasné. Proto Iva pokračovala „pan Tichý nás pozval do Archeoparku, co kdybychom udělali v úterý trénink a pak přespali na klubovně. A ráno vyrazíme do Všestar“. „Jsem pro, a pokud se přihlásí alespoň osm dětí, rád pomůžu“ odpovídám. Takže bylo vše domluveno a Iva informace rozeslala všem rodičům. Kdyby mi někdo řekl, že se přihlásí 21 zájemců tak bych si myslel cosi o bláznech. Takže Vám všem „naše“ dítka velké díky, že jste s námi tak rádi.

Jako každé úterý jsme se sešli na klubovně na trénink. Začalo se simulátorem a výsledky jsou na nástěnce. Tam si každý může prohlédnout, o kolik se zrychlil anebo zbrzdil. Pak byl krátký orienťák s cílem na klubovně. A potom už přišel první vrchol večera. Rychle roztopit oheň a opékání buřtů může začít.

Mezitím jsem si roznosil další trénink. Pomalu se nám setmělo a „noční“ může začít. Během chvíle je klubovna prázdná a všude okolo plno světlušek. Někdo čape terčíky rychleji a někdo pomaleji, ale heslo je složené a buchta chutná všem. Nyní je na řadě vrchol číslo dva: všechny narovnat na klubovnu tak, aby se dalo spát. Iva s Mirkou jsou ženské šikovné a než jsem sesbíral kontroly, bylo hotovo. Teď už jen připravit plán na ráno a ukolíbat ty, kterým se spát nechce. Naštěstí únava brzy zmohla i ty nejodolnější.

Je krásné, po nočním deštíčku, voňavé a slunečné ráno. Jelikož jsem málospavec, tak s úsvitem otvírám garáž a vyndávám stoly, židle a lavice. A teď rychle do obchodu. Kdo by čekal, že nebude problém v největším obchoďáku zvoucím se Tesco koupit čerstvé rohlíky a koláčky, tak je na omylu. Vybral jsem všechno sladké pečivo a většinu rohlíků. S proslovem „ voni to cpou do mražáku a na druhý nezbyde“ od starší prostorově výraznější dámy, odcházím ke kasám. Přijíždím ke klubovně. Tam už voní čaj a snídaně v trávě je připravena. Teď jen uklidit, společné foto a hurá na vlak.

Kupujeme jízdenku a někdo i ještě něco na cestu. V hale se zdravíme se skupinou slávistických vetošů, kteří vyjíždějí po vlastní ose. Protože to je taky nápad ve volný den chtít někam jet vlakem s kolem, takže proč kvůli tomu přidat vagon proto určený. Jako vždy borci z ČD nezklamali.

Vlak nám jede načas a tak vystupujeme ve Všestarech. Tam nás vítají pan Tichý a paní Tichá. Odvádějí si nás do svého království - archeoparku. Mají pro nás připravenu prohlídku a s ní spojenou soutěž, aby se taky vyzkoušelo, co si kdo zapamatoval. Rozdělit na družstva holky a kluci a prohlídka může začít. Prohlédli jsme si model pravěkého sídliště, kosti mamuta ze Svobodných Dvorů, namleli mouku, osahali bronzový meč a zahráli na pravěké hudební nástroje. Vše doprovázeno zajímavou přednáškou manželů Tichých. Pak přišla na řadu soutěž holky proti klukům. Výsledek není důležitý, ale některé skupiny to sledují a tak musím uvést, že utkání skončilo plichtou.

Z vnitřních prostor jsme se přesunuli ven a pokračovali v prohlídce. Čas pokročil, únava z tréninků je znát a tak je na řadě svačinka. A kde jinde než v pravěkém obydlí. Pohodlí nic moc, ale chutnalo všem.

Posilněni jsme se vydali na poslední část naší výpravy do pravěku. Při ní jsme si mohli vyzkoušet velké množství pravěkých nástrojů. Třeba okopat zahrádku a vyzkoušet i další činnosti pravěkých lovců a zemědělců.

A někteří si vyzkoušeli, jak se asi cítila pravěká tažná zvířena. Prostě si zahráli na „volky“.

No a čas se pomalu naklonil, loučíme se a vyrážíme na nádraží. Vlak jede opět na čas, za chvilku vjíždíme do Hradeckého nádraží a děti odevzdáváme do náručí maminek a tatínků.

Počasí nám přálo a troufnu si říct, že se akce všem líbila. Takže zase ahoj na tréninku a na nějaké další akci spolu se skupinou mladšího žactva. A úplně na závěr bych chtěl moc poděkovat manželůmTichým za perfektní prohlídku a velice zajímavý výklad.

Trenéři mladšího žactva